• Natálie Sehnalová

Nahradí Vám někdo v případě řízení o zrušení spoluvlastnictví jeho náklady?

Jistě jste již slyšeli o někom, kdo se ocitl ve spoluvlastnictví, ve kterém nechtěl nadále setrvávat. Možná jste se do takové situace sami dostali.


V takových případech může být situace řešena dohodou spoluvlastníků o tom, že se předmětná nemovitost prodá, případně jeden ze spoluvlastníků druhého vyplatí a v některých případech se nemovitost dokonce i rozdělí.


Pokud se však spoluvlastníci nedohodnou, může kterýkoliv z nich žádat soud, aby spoluvlastnictví zrušil a cestou jedné z výše uvedených variant vypořádal. V souvislosti s řízením před soudem však vznikají jeho účastníkům různé náklady – jsou to např. náklady právního zastoupení, soudní poplatek, ale i poštovné, jízdné, náklady na důkazy ale i ušlý výdělek. Nahradí však někdo tyto náklady spoluvlastníkům?


V klasických tzv. sporných řízeních zpravidla existuje povinnost náhrady nákladů řízení. Strana, která neměla úspěch ve sporu (laicky řečeno prohrála), nahradí náklady řízení té straně, která v řízení úspěch měla.


Řízení o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví svou povahou ale není klasickým sporným řízením. Právní nauka jej označuje jako iudicium duplex (z lat., doslova dvojí řízení), tedy řízení, ve kterém mají obě strany postavení žalobce i žalovaného zároveň. Vedle řízení o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví je takovým řízením např. i řízení o vypořádání společného jmění manželů.


Nadto je třeba zmínit, že soud se při konečném rozhodnutí nemusí návrhy spoluvlastníků řídit a spoluvlastnictví může vypořádat zcela dle vlastní úvahy. Za takových okolností není na místě ukládat jedné či druhé straně povinnost náhrady nákladů řízení. Podat žalobu na zrušení a vypořádání spoluvlastnictví může podat kterýkoliv ze spoluvlastníků. Žádný spoluvlastník se totiž pouhou existencí spoluvlastnictví vůči ostatním spoluvlastníkům ničeho neprovinil a neměl by tak být sankcionován za to, že jiný spoluvlastník žalobu podal dřív.


Přesto však Ústavní soud v roce 2011 vyslovil názor, že při rozhodování o náhradě nákladů řízení ve sporech o vypořádání společného jmění manželů (a tedy i ve sporech o vypořádání spoluvlastnictví) se vychází z principu procesního úspěchu ve věci.

V roce 2019 se však Ústavní soud od tohoto názoru již odchýlil a konstatoval, že rozhodnutí o nákladech řízení dle kritéria úspěchu ve věci je v důsledku porušení základních práv. Řízení o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví je projevem ochrany vlastnictví a vlastnické právo zahrnuje i právo přestat být vlastníkem, resp. spoluvlastníkem. A jelikož nelze nikoho nutit ve spoluvlastnictví setrvávat, nelze nikoho ani sankcionován pro jeho návrh na zrušení a vypořádání spoluvlastnictví.

Názor jednou vyslovený Ústavním soudem však nelze překonat pouze tak, že jeden ze senátů Ústavní soud vysloví názor jiný. Odlišný názor musí přijmout plénum Ústavního soudu – až takto vyslovený názor se stává závazným pro všechny orgány, osoby i obecné soudy, které jej musí následovat.

Roku 2020 vyslovil Ústavní soud, že o úspěchu či neúspěchu lze v mezích rozhodnutí o nákladech řízení o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví hovořit jen tehdy, když soud návrh na zrušení spoluvlastnictví zcela zamítne. Vyhoví-li mu však a rozhodne o zrušení a o způsobu vypořádání spoluvlastnictví, mají všichni účastníci úspěch částečný, resp. stejný, a náhradu nákladů řízení by zpravidla neměla být přiznána žádnému z nich. Zároveň však Ústavní soud konstatoval, že takový názor není v rozporu s názorem vysloveným roku 2011 a není tak třeba předkládat otázku plénu.

Závěrem tak lze celou situaci shrnout tak, že budete-li účastníky řízení o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví – ať už proto, že návrh na zrušení a vypořádání spoluvlastnictví podáte Vy sami, nebo proto, že jej podal jiný ze spoluvlastníků – a dojde-li ke zrušení a vypořádání spoluvlastnictví, své náklady si ponesete sami. Dobrou zprávou však zůstává, že zrovna tak si své náklady ponesou sami i ostatní spoluvlastníci.